Vaše pozice: Čtyřlístek » Ostrava 7. 6. 2018: Noc snů v ostravské zoo

Ostrava 7. 6. 2018: Noc snů v ostravské zoo

Každoročně na nás myslí Zoologická zahrada Ostrava svými pozvánkami na tradiční Noc snů, kterou pořádá vždy v prvních letních dnech pro hendikepované děti nejen z Ostravy. Noc snů v zoologické zahradě má své zvláštní kouzlo. Zahrada ještě nespí, ale zvolna se noří do večerního klidu a mnohdy zde může být k vidění víc, než při návštěvách během dne. Také letos na nás pamatovali pracovníci zoo různými překvapeními, která čekala na prohlídkové trase.

U nás ve Čtyřlístku se noční návštěvy zoologické zahrady vždy těší velkému zájmu dětí i dospělých klientů. Však se nás sem také sjelo téměř čtyřicet z většiny zařízení organizace. Krásné počasí přilákalo i mnoho dalších hendikepovaných návštěvníků. Na společném přivítání v amfiteátru zoo se jich sešly téměř čtyři stovky – prý zatím nejvíc v dosavadní historii této dvanáctileté tradice. A bylo opět na co se dívat! Po roce nás zahrada překvapila jednak novými atrakcemi pro děti a krásnými zahradními úpravami. Ale tím hlavním, co nás sem nejvíc lákalo, byla zvířata. Cestou nás pracovníci zoo seznamovali s různými zajímavostmi ze života zvířat, mohli jsme si pohladit tygří, gepardí nebo liščí kůži, živého leguána nebo nám již dobře známou (přátelskou) krajtu, u níž se vždy tlačí spousta obdivovatelů. Nechyběli ani kanisterapeutičtí pejsci, zatímco letošní novinkou byli k pohlazení angorští králíčci a živá kuřátka. Hroši ve svém pavilonu si nás příliš nevšímali, ale pozornost budil jeden ze dvou aligátorů, který „nespal“. Na konci prohlídkové trasy čekala na největší vytrvalce velká odměna v pavilonu slonů, kde nás vítala sloní slečna Rashmi se svou maminkou. Pod dohledem ošetřovatelů mohli ti nejodvážnější krmit obě sloní dámy jejich oblíbenými pamlsky. Jirka se nejdřív trochu bál, ale pak zjistil, že sloní chobot je vlastně docela něžný. Ke slonům se odvážili i někteří klienti na invalidním vozíčku, když si před tím vyzkoušeli, jak vypadá sloní stolička a kolik váží jeden sloní „zoubek“. Skoro jsme se ani nechtěli loučit, ale ztemnělá obloha a zvláštní noční zvuky nás přiměly myslet na návrat domů. Však už také na nás čekal zdejší vláček, který těm nejunavenějším pomohl překonat vzdálenost až ke vstupní bráně zoo. Letošní zážitky nám vydrží ještě hodně dlouho, a pak se začneme znovu těšit na tu příští Noc snů v ostravské zoo zase za rok.

Text a foto: BOHDANA RYWIKOVÁ

Fotogalerie

Zpět na aktuality