Asi bychom neměli nikomu dělat reklamu, ale na druhé straně – proč ne? Jsou místa, která si ji v plné míře zaslouží. Ať už pro svou samotnou existenci, tak i kvůli lidem, kteří těmto místům „vdechnou život“. Jistě, každý z nás máme nějaký kout, oblíbené místo, kam rádi chodíme a trávíme kousek svého volného času. To je velká událost, protože čas je dnes opravdu velmi vzácná „komodita“. S mladými muži a ženami z Domku Jandova velice rádi chodíme do cukrárny poblíž nadchodu zastávky Karpatská. Zvenku vás omšelá budova s torzem několika prodejních jednotek nikterak nenadchne. Vstoupíte-li však dovnitř a vydáte-li se směrem k cukrárně, záhy se ocitnete v místě, který je pro nás takovým malým rájem.
Daniel je pouze jedním z mnoha mlsounů, kteří na vlastní jazyk poznali, jak slastně mohou chutnat zákusky, dortíky, obložené chlebíčky, džusy, káva a další laskominy. Nabízí je moc milá paní, která vždy velice ráda a ochotně přidá i úsměv. S potěšením pokaždé využijeme přilehlou venkovní terasu, kde se nerušeně „usalašíme“ a pomalu degustujeme kouzelné výtvory, které jednoznačně zaujmou nejen chutí, nýbrž i svým lákavým vzhledem. Abychom Daniela „nekompromitovali“, vyfotili jsme jej až „po akci“. Vypadá nadmíru spokojeně a tuší, že dnešní cesta do cukrárny určitě nebyla poslední.
Text a foto: Martin Pobořil, Domov Jandova