Po loňském úspěchu odborářského zájezdu Čtyřlístku do francouzské Provence, se vedení naší odborové organizace dohodlo, že letos se na jih Francie opět vrátíme, abychom poznali další její část, turisticky oblíbenou francouzskou Riviéru a Monako. Vedle čtyř desítek zaměstnanců Čtyřlístku se k tomuto poznávacímu zájezdu připojili také odboráři ze zdravotnických zařízení v Karviné, Olomouci, Šumperku a v Praze.
Program šesti zájezdových dnů byl vzhledem k časovém prostoru velmi náročný, ale kdo jej absolvoval, nelitoval. V přímořském letovisku Cannes, které jsme navštívili už loni v době vrcholícího filmového festivalu, jsme letos našli příjemné hotelové ubytování, odkud jsme se vydávali za poznáním dalších míst francouzské Riviéry. První naší zastávkou bylo výstavné velkoměsto Nice, v jehož centru jsme obdivovali náměstí Masséna, prošli květinovými trhy Cours Saleya a cestou na vrcholek Le Château jsme samozřejmě nemohli vynechat procházku po slavné Anglické promenádě, z jedné strany lemované luxusními hotely a obchody a z druhé nádhernou písečnou pláží, lemující téměř celé pobřeží Nice. Vyhlídka z vrcholku Le Château byla nezapomenutelná. Následující den nás čekal výlet do městečka Saint Tropez, jež u nás proslavili hlavně filmoví Četníci ze Saint Tropez s Luisem de Funésem v hlavní roli, ale také filmová diva šedesátých let Brigitte Bardot a režisér Roger Vadim. Také oni dnes našli své místo ve zdejším Musée de la Gendarmerie et du Cinema Saint Tropez, kam vedla naše první návštěva. A nejen pro milovníky filmu bylo v této „četnické stanici“ na co se dívat. Nemohli jsme samozřejmě minout ani slavné „nábřeží milionářů“, lemované z jedné strany luxusními jachtami a z té druhé kavárničkami, jejichž osazenstvo tvoří převážně turisté. Ti si „vyhlídku“ na zátoku Saint Tropez ani na luxusní jachty nemohou nechat ujít. Mnohem klidnější místo, ale i překrásné výhledy na Středozemní moře nám nabídla vycházka k Citadele nad městem, kterou někteří z nás spojili i s návštěvu zdejšího Muzea námořní historie. Odtud vedla naše cesta do nedalekého malebného městečka Port Grimaud, jež v zátoce vyrostlo jako město na laguně teprve na sklonku šedesátých let v italském stylu. Jachty majitelů domů zde mohou „parkovat“ přímo u domu, vodní kanály spojují s pevninou četné můstky. Kdo chtěl, mohl tady využít i koupání v moři, zatímco jiní se vydali na návštěvu vinic spojenou s ochutnávkou vín v Château Bayerolles. I další den nabídl krásné zážitky ve starobylém městě Grasse, v němž sídlí vyhlášená továrna na parfémy Fragonard, kterou si hlavně dámy nemohly nechat ujít. Krásná však byla i procházka starobylými uličkami města, jemuž dominuje středověká katedrála Notre-Dame-du-Puy. Odtud už honem do další perly Riviéry – města Antibes, jež mimo jiné proslavil malíř Pablo Picasso, který zde několik let tvořil a jeho díla dnes v Château Grimaldi prezentuje Musée Picasso s rozsáhlou sbírkou umělcových děl včetně keramiky a soch. Naši pouť francouzskou Riviérou uzavřela cesta do Monaka a jeho hlavního města Monte Carla. To jsme zastihli týden po Velké ceně Monaka, takže hlavně pánská část zájezdu mohla na vlastní oči vidět, kudy vedla trasa, kde stály tribuny, kde byly boxy jednotlivých značek a odkud vyjížděli na monacký okruh závodníci. Mnohem úchvatnější pohled však skýtala vyhlídka ze střešní terasy paláce Oceánografického muzea, skrývajícího nejen četná akvária s mořskou faunou Středozemního moře a tropických oceánů, ale i holografické nahrávky, dokumenty o podmořských výzkumech, četné artefakty spojené s potápěním, bylo možné vlézt si do historické ponorky jako vystřižené z románů Julese Vernea nebo prožít téměř autentický „vlastní“ pohled do hlubin oceánu… Místo, kde lze trávit hodiny času a stále je co obdivovat… Podobné je to i v monackých exotických zahradách obklopujících Oceánografické muzeum, ale také v centru města, kolem knížecího paláce Grimaldiů. Oproti minulosti už je možné dostat se za pár eur i do paláce, kde je k vidění několik reprezentačních místností včetně části obrazárny s portréty předků a současníků knížecí rodiny. Příjemné jsou historické uličky v okolí paláce, ale je čas seběhnout dolů kolem zátoky s přístavem a vydat se k monackému Casinu, obklopenému budovami slavného hotelu Paris a monacké opery. I tady potkáváme davy turistů, kteří už konečně za pár Eur mohou nakouknout do budovy Casina, aniž by museli utratit víc než za vstupné. Na náměstí můžete obdivovat luxusní automobily a stejně luxusní obchody světoznámých módních značek. Ale blíží se večer a s ním také náš návrat domů. Loučíme se s Monakem a Monte Carlem a cestou zpět vstřebáváme množství zážitků, které jsme za těch pár dnů načerpali. Au revoir a třeba zase někdy…
Text a foto: BOHDANA RYWIKOVÁ