Nejen Bartoloměj z Domku Syllabova si v poslední době oblíbil Michálkovice, ostravskou městskou část, která byla poprvé písemně zmíněna v roce 1440. Společně jsme si prošli nejen jejich centrum s Národní kulturní památkou Důl Michal, ale i okolí. Samotný důl z roku 1843 zaujme svou architekturou staveb z let 1913 – 1915, ale i možností využití prohlídkové trasy ve stejné podobě, jakou chodili každý den horníci „na šichtu“.
Překvapením bylo i zjištění, že Michálkovice nejsou jen bývalý důl, kostel a radnice, ale i celkem pestrá zástavba, mj. zbytky starých hornických kolonií. Některé z domků pamatují ještě 19. století, i když dnes bychom to ani nepoznali. Mnozí dnešní majitelé si je totiž upravili k obrazu svému – někdy zdařile, jindy méně… Pravdou je, že při návštěvě Michálkovic na nás dýchne opravdová venkovská atmosféra. Samotný Bartoloměj se zcela zklidnil, poslušně „capkal“ po mé levici, s batůžkem na zádech. Neustále se rozhlížel a bylo vidět, že si užívá nejen ticha a nepřeberného množství zeleně, ale i absence lidí. Šel tiše, spokojeně, uvolněně…
Říká se, že člověk je tvor společenský. I ten však občas potřebuje „vypnout“ a chvíli pobývat v tichu, bez lidí, aby se k nim opět s chutí mohl vrátit…
Text a foto: Martin Pobořil, Domov Jandova