Nedlouho poté, co se Bartoloměj z Domku Syllabova vyléčil ze své virózy, jsme společně i s jeho spolubydlícím Jiřím vyrazili do centra města. Oproti zvyklostem jsme nejprve navštívili „naši“ cukrárnu.
Oba mladíci už natěšeně sedli ke stolu, já objednal vybrané sladké dobrůtky a postupně je přinášel k jejich rukám. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem spatřil Barta, kterak si svléká mokré kalhoty a vyzouvá boty! Zachoval jsem klid a s grácií „problém“ vyřešil – Bartoloměje jsem taktně přiměl k tomu, aby se opět upravil, a všichni jsme se dali do hodování. Nemělo smysl zlobit se. Bart TO jistě neudělal schválně, to jen já jsem si neuvědomil, že tak krátce po prodělané nemoci nemusí všechno fungovat, jak má.
Text a foto: Martin Pobořil, Domov Jandova